FC Mukařov

Historie klubu

I. ročník 1979 - 1980

První zápas jsme narychlo vyjednali v Klášteře s místní jedenáctkou pivovaru Korbel a po divokém průběhu vyhráli 6:5. Týden na to jsme porazili v Hubálově Loukovec 3:0 a v sobotu 18.srpna 1979 nastoupili v Dolním Bousově.

První mistrovský zápas jsme nezačali dobře, Čenda Biskup si nechal doma občanku a tak Pepík Červa absolvoval s Čendou stíhací jízdu Bousov-Vicmanov-Bousov. Přijeli brzy a nevěřili svým očím, běžela asi třicátá minuta a my prohrávali 5:0! Prudký déšť a silný soupeř (v této sezóně suveréně postoupil do III.třídy), který ve všech směrech byl nad naše síly, to byl opravdový křest ohněm. V druhé půli už nastoupil na stopera Čenda a my jsme se víc osmělili, domácí už gól nedali a tak jsme odvrátili superdebakl. O to víc jsme s napětím čekali na první domácí zápas. Počasí nám opět vůbec nepřálo, vytrvalý déšť odradil některé diváky, přesto slavnostní výkop autora Černých baronů Miloslava Švandrlíka, který měl na Mukařově chalupu, sledovalo 70 diváků. Žerčice byly nepříjemným soupeřem, ale naše nadšení a snaha odčinit debakl z Bousova slavily úspěch. Vyhráli jsme 3:1, získali první historické body, když vůbec první soutěžní branku Mukařova dal Milan Venclíček.

Ozdobou tohoto utkání byly dvě střely Biskupa z trestných kopů. První skončila v síti bezmocného a udiveného brankáře a druhá na břevně. Pochvalu lze vyjádřit i soupeřům za slušně odehraný zápas. U domácího mužstva podali velmi dobrý výkon Biskup, Kraus, Geissler, Venclíček a Merta. Dobrým dojmem působila i celá obrana.

Takto kronika popisuje podrobně každý zápas, z nichž lze připomenout vítězné domáci zápasy nad Bakovem B (3:1) nebo debakl Dolní Krupé (6:2) v derby, kde za ně nastupovalo prakticky hradišťské céčko. Hráli jsme v té době jednoduchý rychlý křídelní fotbal s centrovanými míči a následnou střelbou. Přinášel úspěch, protože jsme, i přes totální výpadek v Kněžmostě (2:9), byli po podzimu na krásném třetím místě za Bousovem a Kněžmostem. Nadšení se přeneslo i do další činnosti, na členské schůzi se kromě Fotbalisty roku uskutečnila i anketa žen (obě soutěže vyhrál Čenda Biskup), některé odpovědi stojí za to:

- Chodíte na zápasy našeho mužstva a proč? „Abych věděla jak dlouho jste na fotbale a jak dlouho v hospodě." - Co se Vám na našem fotbale líbí? „a) kolektiv b) dresy" - Co říkáte, když Váš muž (případně přítel) odchází pravidelně v neděli na fotbal? „Nadávám. Ze začátku jsem byla proti, ale teď jsem si zvykla, aspoň si muž udrží kondici."

Společně jsme přivítali i nový rok, Merta J. , Venclíček M. a Červa J. složili zkoušky trenérů IV.třídy a Antonín Heissler starší absolvoval kurs pro rozhodčí, což byla naše povinnost, neboť pokud oddíl neměl rozhodčího, byly mu na závěr soutěže strženy 3 body. 1. sporotvní ples se také povedl, tombola vynesla kolem 3 000 Kčs. Pan Švandrlík nám zajistil do krokniky obrázky od většiny kreslířů tehdejšího jediného humoristického časopisu Dikobraz. Dnes mají tyto originály svoji cenu a tak připravujeme jejich výstavu v klubovně. Už přípravné zápasy naznačovaly, že jaro žádná sláva nebude. A také nebylo, pět získaných bodů nás odsunulo na šesté místo (to jsme ještě netušili, že to bude jedno z nejlepších našich umístění v historii).

Dva zápasy stojí za připomenutí - zápas v Žerčicích a na škváře v Bakově. V Žerčicích jsme hráli v neděli po obzvláště vydařeném maškarním plesu:

Nedařilo se nikomu! O každém hráči by se nechalo napsat hodnocení, ale to není podstatné. Budeme si všímat řad a představitelů. Útok: Míč dokázali udržet, ale u rohového praporku, např. Venclíček.V. Merta se bál vystřelit nebo nechal doma prach - možná i na plese. Záloha: Vždy tvůrci hry, ti se tentokrát snažili hrát v ilegalitě, což se jim povedlo. Někdy je neviděl ani trenér. Obrana: Místo nedobytné tvrze připomínala průchodný dům. Jedině M. Haluška ve snaze odkopnout míč, i když se někdy netrefil, připomínal hráče obrany. V. Paleček - další hráč obrany vybíhal na soupeřovy útočníky. Smutné na tom bylo, že až po patnácti metrech zpozoroval, že ho útočník obešel i s míčem. Musíme se polepšit! Alespoň v kopané.

Musíme dodat, že to byl trapas, v Žerčicích byla pouť a přes sto diváků. Vzpomínáme, že když počtvrté po sobě netrefil Mirek Haluška míč a následně upadl, diváci tleskali a volali „To je klaun!". Víc asi není třeba dodávat.

Jako noc a den vypadalo naše vystoupení v Bakově. Velké škvárové hřiště, na kterém se domácí cítili jako ryba ve vodě, nám velké šance nedávalo.

Zápas se hrál za studeného počasí a silného větru. Velké a dobře připravené hřiště nám nahánělo strach, zejména škvárový povrch. Od prvního písknutí sudího F. Marka jsme hráli se zajištěnou obranou, která po získání míče ihned posílala dlouhými pasy obě křídla dopředu a tím zároveň vysouvala zálohu Poměr sil byl po celé utkání vyrovnaný, ale my jsme měli více válečnického štěstí. Asi 15 minut před koncem poločasu vsítil V. Merta hlavou první branku. Po přestávce začal Bakov mohutným náporem, který dobře zadržovala naše obrana v čele s vynikajícím brankářem M. Geisslerem. Když už byl brankář překonán, jednou vykopl a podruhé vyhlavičkoval V. Paleček, nebo nás zachránila tyč či břevno. Dá se říci, že v době nejtěžší pro naší „klícku" předvedl své kouzelnické kousky s míčem M. Venclíček, který se doslova proháčkoval do pokutového území soupeřovy branky a chladnokrevně skóroval k radosti celého mužstva Mukařova, trenéra a 20-ti našich příznivců. Trenér J. Merta po zápase řekl: „Jsem šťasten. Všichni hráli skvěle."

Stručně řečeno, celý zápas jsme bránili v deseti a jen vyjímečně se dostali za půlku. Ještě k Milanovu gólu: Rozvázala se mu na půlce kopačka a jelikož nemohl uvolnit uzel, zdržel se tam několik minut, až domácí obránci na něj při trvalém tlaku zapomněli. Naštěstí náš zoufalý odkop ho našel a on jak to uměl utekl a obešel i brankáře.

Ještě jeden moment z posledního utkání v Rejšicích stojí za připomenutí: Za stavu 0:2 těsně před koncem směřoval hráč domácích s míčem ven z vápna k rohovému praporku, když ho Jarda Holas nesmyslně podkopl a byla penalta. Co blbneš? volali jsme na něj a on odvětil: „Když tak odporně cvakal kolíkama..."

Umístění: 6. z 10 16 bodů za 7 vítězství, 2 remízy a 9 proher, skóre 41:42.

Střelci: Venclíček 15, Merta V. 14, Dvořák 3, Biskup Č. a Kraus po 2, Jihlavec Jan, Kalva, Šverma, Holas a Eichler Jar. po 1.

Nahrávky: Merta V. 9, Venclíček 8, Eichler Jar. 3, Biskup Č. 2, Dvořák, Kraus, Kalva, Jihlavec Jan, Eichler Jiří, Štancík a Paleček po 1.

V 18 zápasech se vystřídalo 22 hráčů: Geissler, Venclíček, Kuntoš, Kraus, Merta V., Eichler Jiří, Paleček, Biskup Č., Haluška, Dvořák, Jihlavec Jan, Šverma, Kalva, Jihlavec Jar., Eichler Jar., Štancík, Abrahám, Holas, Novotný P., Biskup Vl., Pecina a Novotný Lad.

Raritou jsou 4 odehrané minuty Jirkou Roubalem, který když v Loukovci poznal, že se musí běhat, prohlásil že ho tlačí kopačky a odstoupil. Drží tak absolutní oddílový rekord s nejmenším odehraným časem.