FC Mukařov

Historie klubu

VI. ročník 1984 - 1985

Po opět pracovní společné dovolené v kokořínském údolí, kde jsme pro Povodí Ohře čistili břehy řeky Pšovky. Po vítězném přáteláku s Hlavicí - dnes 3. liga! (2:0) se uskutečnil I. ročník turnaje za účasti 4 mužstev, který odstartoval tradici letních turnajů na hřišti v Borovicích. Vyhrála ho stará garda LIAZ Mn.Hradiště, která nás ve finále rozdrtila 5:1. Po uspořádání II.ročníku pouťového Běhu do Mukařova, kterého se zúčastnilo 51 běžců, zápasu Svobodní - Ženatí 3:5, a dalších přátelských zápasech, kde nás zase dvakrát rozdrtil Kněžmost, jsme vstoupili do mistrovských bojů nadějně.

Hosté z Domousnic přijeli kvůli žním bez poloviny sestavy a nastoupili jen v sedmi. My jsme na to hřešili, po rychlé naší brance dokonce nechali soupeře vyrovnat. Ovšem střelcem branky hostí byl náš tradiční autor vlastních branek Jarda Retych. Do poločasu jsme se trápili, ale po půli soupeř zcela odpadl a rezignoval. Tím se zrodilo jedno z největších našich vítězství v mistrovském zápase v historii - 12:1. Střelecká chuť nás neopustila ani v druhém zápase, kdy jsme porazili Novou Ves 5:1. Ale to bylo vše, pak jen tři remízy v Dl.Lhotě, Sukoradech a doma s Řepovem stačily jen na spodek tabulky.

V zimní přestávce uspořádal Sokol Jivina halový turnaj s líným míčem a nám se dařilo. Porazili jsme hradišťský LIAZ A 1:0 a až ve finále prohráli s LIAZem B 0:4. Z 10 mužstev jsme tak skončili druzí. Jediný přípravný zápas jsme si vyjednali v Mn.Hradišti proti B mužstvu a přijeli jsme v devíti. Domácí nám sice dva hráče půjčili, ale stejně jsme prohráli 0:9.

To předznamenalo špatné jaro, které přineslo pouze 2 vítězství - nad Dlouhou Lhotou B 6:1 a nad Dolní Krupou 5:4. Tento zápas se hrál na těžkém terénu a my v něm dvakrát vedli o dvě branky - 2:0 a 4:2. Hosté vždy vyrovnali a v jejich zoufalém závěrečném náporu je do kolen srazil Milan Venclíček. Osm minut před koncem dal gól a tím hosty prakticky připravil o postup, neboť postupující Řepov měl o pouhý bod více.

Ještě je dobré se zmínit o vydařených oslavách osvobození, kdy jsme pravidelně hrávali přátelský zápas s XI. Sovětské armády, která tehdy byla za humny. Většinou si vozili zdatné hráče, někteří prý okusili i sovětskou I. ligu, nyní však přijeli ryzí amatéři a my se jim za to tvrdě pomstili 18:1. Tento zápas byl součástí „Závazku“ našeho oddílu k „40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, na počest Čs.spartakiády a XII. světového festivalu mládeže v Moskvě“, jehož znění stojí uvést, hlavně pro mladé, v plném znění:

1. Na úpravách fotbalového hřiště v Borovicích, výstavbě sociálního zařízení a hřiště na nohejbal, na akcích Národní Fronty, na pomoci JZD a na ochraně životního prostředí odpracují muži 1400 brigádnickýchhodin (odpracováno 1723 hodin).

2. Žáci odpracují na těchto akcích 270 brigádnických hodin (odpracováno 281 hodin).

3. V květnových dnech sehraje mužstvo mužů tradiční přátelský zápas s XI. Sovětské armády (zmiňovaných 18:1).

4. Žáci absolvují základní kolo soutěže 8x z abecedy fotbalu,

5. U příležitosti slavných výročí oddíl uspořádá turnaj mužů v kopané na hřišti v Borovicích.

V současnosti to asi zní směšně, ale taková byla tenkrát doba. Odpracovaných 2004 hodin na brigádách dnes však připomíná utopii. Žáci byli oslabeni odchodem Jardy Houžvice do dorostu Mn.Hradiště, ale postupně se jejich výkon zlepšoval.

Umístění: 9. z 10 11 bodů za 4 vítězství, 3 remízy a 11 proher, skóre 47:52.

Střelci: Venclíček 18, Merta V. 13, Holas 5, Štancík 3, Eichler Jiří 2, Kuntoš, Hradiský, Šefl a Kraus po 1, vlastní byly 2 branky

Nahrávky: Štancík a Holas po 7, Venclíček 6, Eichler Jiří 3, Geissler, Kuntoš, Houžvic Josef a Merta V. po 2, Kraus a Hradiský po 1, 5 gólů jsme dali z pokutového kopu.

V 18 zápasech se vystřídalo 20 hráčů: jako noví hráči nastoupili Josef Houžvic a Jarda Hradiský, závodní činnost naopak ukončili Jirka Eichler, Mirek Haluška a Láďa Novotný.